Dějepis

Historia magica

Chat

Malá Asie

Malá Asie

Malá Asie

Po většinu vývoje netvořila kulturní ani politický celek. Mohou za to z velké části přírodní podmínky. Poloostrov Malé Asie je totiž zbrázděn vysokými pohořími, která od sebe oddělují úrodné oblasti. Středem je náhorní rovina a na severu se nachází Pontské pohoří. Na jihu pak pohoří Taurus a Antitaurus. Ačkoliv je Malá Asie poměrně hornatá patří k oblastem s nejstarším zemědělstvím. Pěstování plodin doplňoval chov ovcí, koz a hovězího dobytka. Hojná naleziště rud byla základem pro těžbu a zpracování především mědi a stříbra.

Největší vliv tu měli Chetité, kteří přišli do Malé Asie někdy v průběhu druhé poloviny třetího tisíciletí. Nejprve tvořili nepříliš početnou válečnickou vrstvu, ale postupně si začali podmaňovat i starší obyvatelstvo. Panovníci sídlili ve městě Chattušaš (Chattuša, Hattuša).

 

Toto město bylo také městem hlavním a

bylo chráněno mohutnými hradbami. Našel se zde velký počet tabulek popsaných klínovým písmem mezopotamského původu, avšak v neznámém jazyce. Tento jazyk – chetitštinu – rozluštil český vědec Bedřich Hrozný a své výsledky publikoval v roce 1915. Dějiny chetitského státu můžeme sledovat asi do poloviny 17. století př. Kr., kdy začíná takzvané starochetitské období (1650 – 1450 př. Kr.). Začínají mohutné expanze do celé Malé Asie a také do Sýrie, král Muršiliš I. dokonce dobyl Babylón. Po jeho smrti Chetité začali tato území ztrácet. K opětovnému rozmachu došlo až v novochetitské říši (1450 – 1200 př. Kr.). Velkými válečníky byli zejména Muršiliš II. a Šuppiluliumaš I., kteří ovládli rozsáhlé oblasti v severní Mezopotámii, Malé Asii a v syrsko-palestinské oblasti. Chetitům se podařilo zničit říši Mitanni a válčili i s Egyptem. Náhlý konec chetitské říše nastal kolem roku 1200 př. Kr. Jeho příčiny nejsou zcela jasné, ale pravděpodobně je zapříčinili takzvané mořské národy nebo obyvatelstvo Malé Asie.

V čele chetitského státu stál král. Ve starších dobách byla jeho moc omezena shromážděním urozených Chetitů (pankuš). Až v novochetitské říši vládl neomezeně. Důležitou roli měla také královna, která zasahovala i do mezinárodní politiky a její vláda manželovou smrtí nekončila. Obyvatelé se dělili na dvě skupiny: svobodní lidé, kam se řadili kromě vládnoucí vrstvy také rolníci, řemeslníci a obchodníci a závislé obyvatelstvo, které obdělávalo chrámové a panovníkovy pozemky.

Na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. Kr. pronikaly do Malé Asie nové kmeny. Mezi nimi i Frygové z balkánské oblasti. Vytvořili velkou říši, která dosáhla rozkvětu v 8. století př. Kr. Fryžští králové sídlili ve městě Gordion. Nejslavnější z nich je král Midás, který úspěšně bojoval s Asyřany. Tato říše však neměla dlouhé trvání. Podlehla náporu kočovných Kimmeriů. Západní část Malé Asie byla osídlena Lýdy. Lýdské království se stalo v 7. st. a v první polovině století 6. nejmocnějším maloasijským státem. Lýdům se podařilo vyhnat Kimmerie a ovládnout řecká města. Říše zanikla po střetu s perským králem a celá Malá Asie se dostala do moci Peršanů.


Žádné komentáře
 
2007 - 2008 © Kateřina Novotná, TOPlist